Luisa Muratori: Není čas chodit kolem horké kaše

Luisa Muratori: Není čas chodit kolem horké kaše

„Všichni jsme předem věděli, jak těžký úkol nás na Zemi čeká, a přesto jsme jej přijali. Nyní nastává čas vrátit se domů, do příbytku Stvořitele a tam se musí vstupovat s čistýma botama.“ To jsou slova italské vědmy a planetární aktivátorky Luisy Muratori, která k nám přijíždí pravidelně v rámci Školy vyššího vědomí manželů Kubasových ze Sudislavi v Orlických horách. Zájemce také provází tzv. aktivací hvězdného kódu, díky níž se můžou napojit na svůj původní, vesmírný zdroj.

Sedím naproti Luise u malého stolku a na chvilku se moje pravá dlaň zahřívá v její levé. Oči má zavřené. Po chvíli moji dlaň pouští, do ruky bere pastelky a během dalších dvaceti minut na papíře vykresluje můj hologram – kód s mými dávnými talenty a schopnostmi, jež jsem přišla zúročit na Zem. Podle jejího vědění jsme všichni na tuto krásnou planetu přišli z různých částí vesmíru (přesné číslo je 144 souhvězdí, což je 12×12) a z každého z nich na ni bylo sneseno tisíc programů a schopností. Projít aktivací hvězdného kódu znamená spojit se se svou nejhlubší podstatou a poznat, kdo jsem a odkud přicházím čili jaké je moje původní vědomí, a tím také to, co je zde na Zemi – zvláště v tomto transformačním období – mým hlavním úkolem.
I v mém případě na čtvrtce vznikla obdivuhodná kresba, jež se dá také nazvat energetickou vizitkou. Ukázala, s čím jsem se přišla spolupodílet na velkém díle. Michal Kubasa mi následně tlumočil přesné vysvětlení, které přesně odpovídalo mému vnitřnímu tušení. Byla jsem ve správný čas na správném místě a za to Luise i Kubasovým děkuju.

Rozhovor s Luisou Muratori

+ Luiso, tvrdíte, že všichni jsme na planetu Zemi přišli z různých částí vesmíru, z mnoha souhvězdí i jiných galaxií. Jak to všechno víte?

Pamatujeme si to všichni bez výjimky, ale lidem se paměť otevírá postupně. Jsme bytosti pocházející z hvězd obdařené neuvěřitelným množstvím schopností, ale zatím z nich bohužel používáme 1 až 5 %. Nyní je třeba, aby se lidé začali na svůj skutečný rozměr rozpomínat. Při práci používám svou dávnou paměť a schopnosti, které se mi vrátily. Jsem jedním z průvodců, kteří jsou v tzv. první linii. Přichází nová energetická vlna a já jsem jedna z těch, kdo jsou na její hraně. Nesnažím se ji předbíhat, ale ani ji nebrzdím. Jsem ta, která chodí se zvonečkem a říká: Vstávejte, je ráno!

+ Jaký je tedy hlavní smysl života na Zemi?

Přišli jsme na Zemi, abychom naplnili poslání, které bylo vůbec nejtěžší. Proto Stvořitel na naši planetu poslal své nejlepší mistry. Je to podobné jako ve filmu Mission Impossbile. Přišli jsme sem překonat polaritu, a tak je nutné setkat se i s tou temnou částí a přijmout její výzvu. Dávný program strachu je nutné přetransformovat do lásky a to se může podařit jen díky naší silné víře a schopnostem, jimiž jsme byli obdařeni již kdysi. Proto je dobré si je opět uvědomit. Dokážeme-li se zbavit strachu, rozpoznáme skutečnou podstatu věcí a také budeme schopni efektivně využívat posvátnou geometrii. Hraje se zde velmi vysoká hra, která ovlivní velkou část veškerého stvoření, a už není čas chodit kolem horké kaše.

„Přišli jsme sem překonat polaritu, a tak je nutné setkat se i s tou temnou částí a přijmout její výzvu. Dávný program strachu je nutné  přetransformovat do lásky,“ je přesvědčená Luisa.

+ Proč nám někdy připadá, že jsme zkoušeni a pokoušeni čím dál víc?

Představme si, že náš strach je jako strom s mnoha větvemi. Každá z nich představuje jeden strach např. z lásky, ze zrady, ze stárnutí, z toho, že přibereme, nebudeme uznávaní, zkrachujeme atd. Když lidé začnou jednotlivé větvičky odstřihávat, hned do jejich těla proudí větší množství energie a nervový systém se stává silnějším. Po čase už mají sílu brát celé větve, jenže i tak jednoho dne sestoupí ke kořenům, přičemž každý z nich má znovu sílu každé větve a větvičky, co byla nad ním. Proto je dnes nutné strachy zlikvidovat až na úroveň kořenů. Důkazem toho, že se nám to daří, i když je to proces bolestivý, je všeobecný rozpad vlád a institucí. S tím, jak postupně překonáváme strach, bereme totiž půdu pod nohama celému systému, který je na lidském strachu založen. Každý z nás tak přispívá větším či menším množstvím energie k tomu, abychom mohli přejít do páté dimenze. Čeká nás dimenzionální přechod, který je v rámci historie naší planety největší a nejvýznamnější.

+ Na co bychom se teď měli především soustředit?

Sami na sebe. Nejsme tu proto, abychom posuzovali jiné a plýtvali tím svou energií. Raději se soustřeďme na to, co jsme schopni dělat sami. Je čas přestat soudit a posuzovat a to jak druhé, tak i sebe. Potřeba odsuzovat je v nás zakořeněna silně, protože ne po všechny inkarnace jsme mohli manifestovat lásku. Prošli jsme mnoha rolemi a zkušenostmi, které byly tvrdé, ale zároveň nezbytné.
Je třeba přijmout, že druhý člověk je vždy naším zrcadlem a umožňuje nám podívat se lépe na to, co je uvnitř nás. Je důležité na vše nahlížet s nadhledem, protože jinak nevidíme celý obraz. Vsaďme dnes sami sebe a probouzejme v sobě pocit, že jsme krásní. Pak začneme tu lepší část vnímat i u druhých.   

+ A když děláme chyby?

Jsou v pořádku. Věřte všemu, co děláte, a vnímejte to jako vlastní zkušenost v rámci vývoje na naší experimentální planetě. Nemáme se identifikovat se svými strachy a pochybnostmi, ale ani myšlenkami – místo toho se soustřeďme na vnitřní zářivé světlo, které tam je neustále, neboť všichni jsme nositelé vesmírné lásky.
Strachům, které jsme dosud měli, poděkujme. Měly svůj význam a něco nás naučily, ale nyní tento svět opouštějí a počínaje Zemí postupně zmizí i ze všech planet ve vesmíru. Byl nepohodlný a byl pro nás hnacím motorem, ale teď mu zamávejme, jako když odjíždí vlak. Také z hloubi srdce poděkujme všem bytostem, které nám přinášely těžké zkoušky.

Končí období přípravy

+ Co z vašeho pohledu představuje datum 21. 12. 2012?

Čas předurčený k završení závěrečné fáze dlouhé přípravné etapy a zároveň odstartování nové éry. Přechod samotný však představuje celkem dvanáct dvanáctiletých cyklů, kterými Země musí projít, aby opět dosáhla plného vesmírného rozměru. První dvanáctiletý cyklus, kterým právě procházíme, je cyklus čištění. Započal 21. 12. 2000 a je nejobtížnější. O zimním slunovratu bude letos ukončen a začne druhý cyklus, který potrvá do 21.12. 2024. Jeho hlavní téma bude adaptace, protože v prosinci vstoupíme do páté dimenze.

+Co to přesně znamená?

Zatím jsme žili v trojrozměrném světě 3D, což byla nejnižší úroveň, na niž byl náš svět záměrně nastaven po celou dobu, kdy jsme jako lidstvo procházeli nejtěžší a nejhlubší čili materiální zkušeností vývoje. Zároveň bylo utlumeno i vyzařování planety. Vše bylo pečlivě naplánováno a všechny zkušenosti byly nesmírně důležité. Abychom poznali hmotu, která je na vibrační úrovni temná a těžká, sestoupili jsme k ní do 3D. Tak jsme se ocitli až na samém dně černé díry a prošli školou strachu. Toto období však právě končí.
Planeta Země není klasická planeta, nýbrž multidimenzionální vyspělá bytost, která na sebe vzala tuto podobu pro uskutečnění důležitého vesmírného experimentu. Země byla stvořena jako odraz své „matky“, hvězdy dvanácté dimenze jménem Havona. Přirozeností Země i lidí je proto život ve dvanácti dimenzích. Proto máme dvanáct šroubovic DNA, z nichž každá odpovídá jedné z nich. Náš organismus je tedy na přechod, jemuž říkám návrat domů, zcela vybaven. Teď jde jen o to si vzpomenout a uvědomit si, že nejsme jen fyzické tělo. To je dejme tomu jako auto, které ale samo odvahu ani lásku nikdy cítit nebude, tu musí mít pilot.

+ V čem spočívá vaše práce planetární aktivátorky?

Přicházejí ke mně informace týkající se planety Země, která je živá. Ještě s dalšími lidmi nyní aktivujeme místa, jež byla několik tisíc let zablokována, protože jsme měli zapomenout, kdo jsme, a to se také stalo. Teď se však opět začínáme probouzet, a proto přichází i období aktivace důležitých míst na Zemi týkajících se jejího dávného vědomí. Jezdíme do Ruska, Brazílie, na Ibizu, do České republiky atd. A jen pro zajímavost – původní jméno naší planety není Země či Gáia, ale Urancia, protože je plná uranu a plutónia.

+ Má Česká republika v současném procesu nějakou zvláštní roli?

Má. Když si planetu Zemi představíme jako lidskou postavu, tak území, které je v současnosti pojmenováno jako Česká a Slovenská republika představuje místo v horní části krku, kterému říkám spínač. Na kvantové úrovni tudy procházejí informace a vitální energie z těla do levé a pravé mozkové hemisféry, a zároveň je to jakási brána pro vstup energií a informací z vesmíru. Výstup z tohoto konektoru směrem k mozku představuje město Praha a výstup směrem k tělu je Bratislava. Když spínač nefunguje, nic se nikam nedostává a tělo je jakoby rozděleno. Praha je důležitá brána k okolnímu vesmíru a osobně očekávám, že proto právě tady budou zhmotněny a fyzicky spatřeny první vesmírné lodě s představiteli galaktické federace. Zatím je nevidíme. Existuje velké množství světů, které se již nemůžou dočkat, až s námi budou sdílet naše poznatky v rámci dobrodružství, které jsme zde na Zemi prožili.
Na Ibize, pod níž je umístěn centrální planetární software obsahující všechny vesmírné programy, jež byly kdysi sneseny na Zemi, byly vloni zaktivovány EONské hodiny (EON = 1 galaktický rok). Zároveň s tím byly odpojeny lineární hodiny. Na vědomé úrovni se tak začínáme vracet opět domů, protože postupně se EONské hodiny aktivují i v každém z nás.

+ K zániku světa a planety podle všeho v prosinci nedojde. Je to tak?

Destrukce není nikdy cílem. Nejde o konec světa jako takový, ale o konec jedné z úrovní. Během transformace dochází k projevům, které nejsou příjemné, ale bez nich to bohužel nejde. Kritických okamžiků bude ještě několik, ale je dobré mít na paměti, že nejdůležitější je pro Vesmír zkušenost duše. Fyzický život je až za tím. Všichni jsme součástí dávné vesmírné rodiny a kruh se opět uzavírá. Mám velkou víru, že vše jde tak, jak má, ale zároveň jsem si vědoma, že kráčíme po ostří nože.
Věřím, že po roce 2012 začnou vznikat školy skutečného vědomí a spousta věcí se od základu změní. Mladí lidé budou vzděláváni v tom, co je skutečně hodnotné, protože zůstávat dál v duchovní ignoranci a nevědomosti již nebude možné. Až v prosinci přejdeme do další úrovně, přístup k informacím bude ještě hlubší a masivnější.

Věra Keilová