Lorna Byrne: Vánoce rozehřívají lidská srdce
Prvního srpna letošního roku jsem měla velký den. V kavárně hotelu Westin v centru Dublinu jsem se setkala s Lornou Byrneovou – irskou spisovatelkou a mystičkou, která odmala hovoří s anděly a duchy, kvůli čemuž ji však její okolí dlouho považovalo za mentálně opožděnou. Tichým hlasem odpovídala na moje otázky a při loučení mě něžně objímala.
Poprvé jsme se potkaly na hotelové toaletě, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Důležitější je její jedinečné poselství všem lidem, kteří v této nelehké době hledají ještě usilovněji než dříve odvahu, naději a lásku – to všechno jsou však poklady, které je třeba objevit nejprve v sobě samém.
Její knihy Andělé v mých vlasech a Schody do nebe jsem četla stejně jako tisíce čtenářů na celém světě téměř se zatajeným dechem a krátce na to mi její manažerka Jean Callanan na email s prosbou o rozhovor odpověděla, že to je možné. Moje letošní dovolená v Irsku strávená jinak pod stanem tak dostala úplně jiný rozměr. Naši republiku Lorna Byrneová poprvé navštíví na jaře 2013.
Rozhovor s Lornou Byrneovou
+ Jak se změnil váš život po vydání knih Andělé v mých vlasech a Schody do nebe?
Osobně jsem se nezměnila, ale změnily se některé věci kolem. Už se třeba nemusím starat o to, jak zaplatím účet za plyn a elektřinu. A další velká změna je v tom, že hodně cestuju po světě. Mluvím s lidmi nejrůznějších vyznání a pomáhám jim, aby do jejich životů vstoupil mír, protože tím vstoupí i do běhu událostí na celém světě.
+ Jaké je právě nyní nejdůležitější poselství andělů?
Je stále stejné, ale je ještě naléhavější. Je o tom, že Bůh nás miluje bez podmínek a jeho láska k nám právě proudí díky strážnému andělovi, kterého máme všichni. Bůh i Andělé jsou s námi neustále, přestože je nevidíme. Může však přijít doba, kdy se to změní a uvidí je všichni lidé. Často jsem při zjevení andělů až zbavená dechu, neboť jsou opravdu překrásní.
„Vánoce opravdu miluju, protože to je čas, kdy si ještě více než jindy můžeme uvědomit, že jsme čistou láskou,“ tvrdí irská mystička Lorna Byrne.
+ Jak je to s láskou mezi lidmi?
Často druhým lidem nedovolíme, aby nám ji dali, přestože po ní tolik toužíme. Chceme být milováni, ale když se v naší blízkosti objeví někdo, kdo nám lásku nabídne, neumíme ji přijmout. Důležité však je se lásce otevřít a to vždycky a za všech okolností. Oslavovat bychom ji měli bez ohledu na to, jak dlouho trvá. Když se dívka rozejde s chlapcem, není nutné cítit bolest. Oba můžou mít radost z toho, že lásku vůbec prožili, protože to znamená, že nejsou prázdní a to je dar. Hluboké citové vjemy s námi zůstávají dlouho na rozdíl od vědomostí získaných rozumem a uložených v mozku. Vztah lidí založený na lásce je posvátný. Až příliš často říkáme ne a platí to o všech oblastech našeho života.
+ Až velmi často si s láskou nevíme rady…
Protože schopnosti milovat nás nikdo nenaučil. Vidím to při svých cestách, ať jedu kamkoliv. Většina dětí i dospělých nezažila skutečné objetí z lásky, proto ho neznají a z toho jsem smutná. Rodiče zapomínají učit děti milovat, přestože to je nejdůležitější. I když už jsme dospělí, je potřeba zakoušet lásku ve všech našich vztazích a nebát se jí. Často Anděly vidím právě kolem dvojic, partnerských ale i jiných, jak je objímají a jejich lásku posilují.
+ Právě tato náročná doba přinesla mnoha lidem ukončení jejich partnerského vztahu, jako by ti, co spolu být nemají, spolu už nemohli být ani o chvilku déle…
Každý potřebuje někoho a naše vztahy nám ukazují mnoho. Přesto mají svůj čas. Skrze lásku pochopíme, co je na v nás to chybějící a to je zároveň třeba akceptovat v našem partnerském protějšku. Proto je tak důležité začít sebeláskou k sobě.
Často se upínáme na představu, že jednou potkáme spřízněnou duši, ale spokojený a hodnotný partnerský život můžeme prožít i s jinými dušemi. Velmi často se stává, že naše spřízněná duše není v tomtéž čase ve fyzickém těle, anebo může být na úplně jiném místě na světě. Anebo naopak to je například náš přítel, k němuž máme tak blízko, že víc spolu už ani být nemůžeme, a proto zůstáváme v roli přátel a nikoliv partnerů.
Svět se mění k lepšímu
+ Ve vašich vizích vám bylo ukázáno několik možných budoucností lidstva. Spějeme k té optimističtější?
Věřím v to a také na to myslím ve svých modlitbách. Lidé se skutečně mění. Jsou laskavější a jemnější a nezávisle na různých náboženstvích jsou jejich životy najednou jiné a lepší, ale je třeba vidět to ze správného úhlu. Život totiž může být krásný, i když jinak je třeba úplně jednoduchý a prostý. Stačí najít Boha a být více milující. Je úžasné vidět, jak se svět mění k lepšímu, navzdory tomu, že na některých místech na Zemi je stále válka. Válka je snadná, obtížné je udržet mír. Je třeba pochopit, že svět je jen jedna země, společná nám všem, i když kultura a jazyky jsou různé. Těším se, až budeme v bodě, kdy na Zemi nebudou ani hranice.
Nyní se probouzíme a brzy může vzniknout úplně nový svět. Je však třeba neustále směřovat k Bohu a modlit se třeba, i když sedíme v autobuse nebo pracujeme na zahradě. V modlitbách nejčastěji myslím na svou zem, ale také celou planetu i na to, aby politici pracovali pro pokrok lidstva a jeho dobro. Pokud toho nejsou schopni, lidé podepisují petice a stávkují, což povede k jejich výměně.
+ V knize se také zmiňujete o andělech jednotlivých národů…
Tito andělé nyní pracují opravdu těžce. Chrání svůj národ a všechny jeho příslušníky. Když cestujeme po světě a jsme nějaký čas v jiné zemi, pomáhá nám anděl jiného území úplně stejně, jako to doma dělá anděl našeho národa.
+ K čemu mají dnes ještě směřovat naše přání a modlitby?
Důležité je, jestli vůbec „slyšíme“. Pak víme, že cokoliv je třeba si přát ze správného důvodu. Ne proto, aby člověk získal větší kontrolu a moc, ale musí jít o modlitbu motivovanou touhou po lásce a míru. Modlitba je velmi silná a dokáže změnit velmi mnoho. Také je třeba modlit se za duše svých předků a jejich hříchy, protože některé rodiny si provinění nesou celá staletí. Když se modlíme, náš Anděl Strážný se vždy k modlitbě okamžitě přidá. S Anděly hovořím, ale modlím se k Bohu, nebo je žádám, aby se k Bohu modlili se mnou – to jsou tzv. Andělé modlitby.
+ Máte nějaké speciální andělské poselství pro českou zemi?
Lidé u vás si mají uvědomit, jak mají krásný život a především krásnou zemi, které by si měli více vážit a více chránit její přírodu. Dál je třeba jim připomínat, že jsme všichni milováni bez výhrad. Také vnímám, že je třeba, aby si lidé v České republice uvědomili, že nastal čas, kdy si mají více pomáhat mezi sebou navzájem – v rodině, mezi sousedy, ale třeba i s naprosto neznámými lidmi, je-li to potřeba. A také mají mít větší důvěru ve vedení a poslání Andělů.
Nikdy se nevzdávejte
+ Andělé vás provázejí od narození, co pro vás znamenají?
Jsou pro mě vším – celý můj život. Naše duše jsou Bohu drahé, proto dal Strážného Anděla každému. Zahrnuje nás láskou a soucitem, nemají ego a každý toho svého uvidí nejpozději v okamžiku smrti. Vůbec to nemá nic společného s náboženstvím a dokonce ani s tím, jestli v životě děláme dobré nebo špatné věci. Ochranný Anděl nás však vždy nabádá k těm správným věcem, ať jsme kdekoliv. Je to hlas boží, a když se jím necháme vést, náš život je najednou lepší. Andělé nám vzkazují, co po nás chce Bůh a odpovědi nám šeptají prostřednictvím našeho vnitřního hlasu. Jsou to vrátní naší duše.
Nezažila jsem, že by někomu bylo něco odmítnuto, proto je dobré obracet se na Anděle a říci jim o pomoc, jinak zůstávají nezaměstnaní. Když je člověk nemocný, Andělé mu také můžou velmi pomoci. Nechápou, že vše musíme pojmenovat a místo abychom s nimi komunikovali skrze své srdce, přemýšlíme neustále nad tím, jak přesně vypadají a jak se jmenují.
Spojení mezi námi, Bohem a Anděly se nikdy nepřeruší a modlím se za to, aby lidé své Anděly poslouchali. Boží záměr je, abychom si byli vědomi své spirituální části a také toho, že Anděl Strážný je náš společník a nejbližší přítel.
+ Vidíte anděla strážného u každého člověka bez výjimky?
Většinou se ukážou. Když jsme se spolu poprvé uviděly na toaletě, v tu chvíli se za vámi otevřelo velké modré světlo. Krásná velká žena v modrém se nad vámi skláněla a láskyplně vás objímala.
+ V knize také píšete o tom, že je ještě mnoho věcí, o nichž zatím otevřeně hovořit nesmíte. Stále to platí?
Ano, vše má být zveřejněno po částech. Teď je úplně nejdůležitější ze všeho uvědomit si, že se na cestě Světla nesmíme nikdy vzdávat. Vždycky je důvod, proč žít a i slzy mají svůj význam. Nyní je před námi úkol spojení duše a těla a vytvoření jednoty, a proto budou lidé duchovně stále otevřenější. Každý, kdo se pro tuto cestu rozhodne, má na pomoc celé andělské pluky. Lidská duše je však krásnější než všichni andělé, které jsem kdy viděla. Lidé a jejich duše jsou jiní, neboť oni byli stvořeni podle obrazu Božiho.
+ Souvisí to nějak se změnami, kterými procházíme v roce 2012?
Ano, ale tento očistný proces začal už dávno. Právě ze zkoušek poznáme, že jsme milováni, ale je třeba v nich obstát. Když část práce přenecháme Andělům, bude náš úděl hned lehčí. A ani nemusíme nic hledat, protože jestliže má něco do našeho života vstoupit, tak to tam také vstoupí.
+ Váš léčitelský dar tkví v umění sejmout z druhých lidí jejich bolest. Proč se učíme právě bolestí?
I když prožíváme nelehké chvíle, je to součást lidské cesty. Kdyby všechno bylo hned perfektní, byla by to stagnace a vlastně i nuda. Cesta každého z nás je jiná a každý si dnes očištěním prochází podle svého nastavení, proto mají někteří více potíží v práci, jiní se zdravím, vztahy atd. Všichni dohromady sehráváme důležitou roli a málokdo může něco změnit sám
+ Jednou se k Vám z mraků sneslo peříčko – dárek shůry a znamení. Zázraky se podle vás dějí denně, ale nevidíme je. Proč?
Když jsem vyrůstala, byla jsem velmi nervózní, že se mi budou lidé kvůli tomu, co vnímám, smát. Asi v šesti letech jsem si uvědomila, že ostatní lidé anděly a duchy nevnímají. Dnes vím, že je o to důležitější, aby lidé měli odvahu pochopit, že jsme víc než biologičtí roboti a jsme součástí velkolepého duchovního díla, které je ještě mnohem nádhernější než si vůbec umíme představit a než dokážu popsat. Znamení a důkazy k nám přicházejí každý den, stačí je vnímat. A také vůbec nic není náhoda.
+ Čím jsou výjimečné Vánoce a vánoční čas?
Tím, že přinášejí možnost nahlédnout jinam. Jako by se uprostřed zimy otevírala velká slavobrána. Vše začíná již v listopadu a tato energie přetrvává až do konce ledna. Vánoce jsou časem naděje, protože rozehřívají lidská srdce. Milujte sebe i druhé a dejme jim dárky. Nemusí být drahé – když nemáme peníze, alespoň se na své blízké, ale i na cizí lidi, usmějme a obejměme je. Potěšit může i maličkost. Dejte čisté srdce, nečekejte nic nazpátek a neohlížejte se zpět. Andělé nám pomáhají a stále přinášejí naději.
O letošních Vánocích určitě neřešte žádná apokalyptická proroctví, ale v klidu myslete na svůj díl práce a povinností, které je třeba splnit, abychom jako lidstvo mohli pokročit vpřed. Vánoce opravdu miluju, protože to je čas, kdy si ještě více než jindy můžeme uvědomit, že jsme čistou láskou, a vím, že proto právě v této době Andělé kypí nadšením. Přidejme se k nim.
Věra Keilová